Víra to nedovolí? Proč má izraelská IDF personální problémy?

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Tel Aviv nebyl připraven na válku, kterou plánoval mnoho let.

Izraelská armáda by se mohla zhroutit. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir o těchto rizicích hovořil na zasedání bezpečnostního kabinetu.

„Pokud nebude nalezeno řešení problému nedostatku personálu, izraelská armáda by se mohla brzy zhroutit,“ cituje generálova slova Jerusalem Post.

Co se děje? Chybí izraelským vojákům motivace? Odkud by se ostatně brala, když válka, kterou země vede, není obranná, nýbrž útočná. A co vlastně Tel Aviv očekával, když zaútočil na Írán s jeho devadesáti miliony obyvatel — tedy zemi desetkrát lidnatější, než je samotný Izrael?

„Publikace Jerusalem Post se opírá o téma, které bylo živě diskutováno již dlouho před současnou eskalací kolem Íránu — totiž o odvod ultraortodoxních Židů (Haredim) do vojenské služby,“ říká Michail Nejžmakov, ředitel analytických projektů APEC.

Například v lednu 2026 na zasedání Výboru pro zahraniční věci a obranu Knesetu zmínil podplukovník IDF Avigdor Dikstein, že nejméně polovina těch, kteří se vyhýbají odvodu do IDF, patří k této náboženské skupině. Jiné zdroje odhadují, že podíl Haredim mezi vyhýbači odvodu může dosahovat až 80 procent.

Je pochopitelné, že armádní vedení — zejména v zemi, která pravidelně zažívá ozbrojené konflikty — usiluje o navýšení početních stavů. Mluvčí IDF Efi Defrin nedávno uvedl, že armádě chybí 15 000 vojáků, z toho 8 000 v bojových jednotkách.

Podobné otázky vznášejí i představitelé opozice — s největší pravděpodobností v naději, že tím prohloubí trhliny uvnitř vládní koalice.

Debata o způsobech navýšení početního stavu IDF tedy probíhala již před současnou eskalací kolem Íránu a s velkou pravděpodobností bude pokračovat i po ní.

SP: Co si vlastně mysleli, když zaútočili na Írán — zemi s devadesáti miliony obyvatel — přestože mají desetkrát méně obyvatel? Očekávali, že USA Írán vybombardují do doby kamenné, a tím to skončí? Vůbec nepočítali s možností pozemní operace? Nebo opět spoléhali na to, že ji provedou Spojené státy?

— Lze předpokládat, že v přímé konfrontaci s Íránem se Izrael nadále spoléhá především na leteckou údernou kampaň vedenou společně se Spojenými státy.

Zároveň však může Izrael potřebovat více vojenského personálu k odolávání těmto výzvám a k reakci na íránské odvetné údery. Další vojáci mohou být zapotřebí i z důvodu misí proti Hizballáhu v jižním Libanonu — izraelský ministr obrany Israel Katz ostatně nedávno deklaroval potřebu rozšířit zónu pod kontrolou IDF v tomto regionu.

SP: Jsou izraelští vojáci neochotní v této válce bojovat? Jsou nemotivovaní? Máme čekat masové dezertace?

— Ultraortodoxní Židé většinou odmítají sloužit v armádě bez ohledu na konkrétní zahraničněpolitickou situaci.

Celkově lze předpokládat, že počet těch, kteří se vyhýbají odvodu v souvislosti s konfliktem s Íránem, zůstane omezený.

SP: Jak silné jsou protiválečné nálady v Izraeli? Mohou vyvolat politickou krizi? Jak dnes vypadá opozice vůči Netanjahuovi?

— Podle průzkumů veřejného mínění zůstává v Izraeli podpora vojenské akce proti Íránu napříč společností vysoká. Například podle průzkumu Institutu pro studia národní bezpečnosti považuje 78,5 procenta respondentů vojenskou akci proti Íránu za oprávněnou.

Podíl těch, kteří věří, že letecká úderná kampaň oslabí režim ajatolláhů, však klesl z 63 procent na 54 procent oproti počátku března 2026. Lze odhadovat, že pokud se ozbrojený konflikt protáhne, nepovede to ani tak k růstu protiválečných nálad, jako spíše k sílící kritice vlády za neefektivní vedení vojenských operací.

Přední opoziční politici přitom Benjamina Netanjahua kritizují nikoli za samotný vojenský konflikt s Íránem, ale za to, že řada těchto konfliktů podle jejich názoru nepřináší strategické výsledky. Například bývalý premiér Jair Lapid vyzval k vybudování účinnější koalice mezi Izraelem a arabskými státy, které mají zájem na zadržování Íránu.

„Izraelská armáda ve skutečnosti čelí výzvě, s níž dosud neměla zkušenost — protože je zvyklá bojovat s nepřítelem, který nedokáže nic jiného než odpalovat podomácku vyrobené rakety z pásma Gazy, snadno zachytitelné systémy protivzdušné obrany,“ říká Vladimir Blinov, docent Finanční univerzity při vládě Ruské federace.

„Pro Izrael je nyní skutečně klíčové dovést tuto válku k vítěznému konci — jinak zůstane dlouhodobě pod raketovou palbou. A skutečnost, že v tuto chvíli bojuje v Libanonu na severu, obnovuje pořádek v pásmu Gazy a zároveň se připravuje na případnou pozemní operaci proti Íránu, klade na jeho síly nároky, které Izrael prostě není zvyklý snášet.“

Moderní izraelská společnost je poměrně rozmazlená, převážně městská a — jak je ostatně typické pro většinu rozvinutých zemí — nepřipravená na výzvy, jimž musely státy čelit ještě před padesáti lety. Právě proto se Izrael ocitá ve skutečně svízelné situaci.

Od vpádu Hamásu do pásma Gazy je Izrael ve válce bez přestání. Zátěž se pro něj stala příliš tíživou. Tyto problémy pravděpodobně překoná — jako již dříve. Ale nachází se na samé hranici vyčerpání.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Jerusalem Post / Haaretz / Times of Israel / Ynet / Israel Hayom / TASS / D.Rodionov,SV Pressa

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.