Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Operační situace není ve prospěch Teheránu, ale Islámská republika může zvítězit.
Írán a Spojené státy mohou v nejbližší době zahájit přímé rozhovory. Jako místo setkání byl vybrán Islámábád. Několik západních médií o tom informovalo ve středu 25. března. Podle serveru Axios by americkou delegaci mohl osobně vést viceprezident J. D. Vance. Jiné zdroje však tvrdí, že tento úkol připadne zvláštnímu vyslanci Donalda Trumpa Steveu Witkoffovi.
Mezitím několik vysoce postavených představitelů Islámské republiky jakákoli jednání se Spojenými státy kategoricky popřelo — včetně íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího. Íránští představitelé navíc zastávají názor, že Washington využívá diplomatické rozhovory jako zástěrku pro přípravu vojenské operace.
Tato tvrzení nelze jednoduše odmítnout. Dvě expediční jednotky námořní pěchoty USA — 11. a 31. MEU SOC — se již přesouvají do oblasti Perského zálivu. A na americké půdě samotné probíhá intenzivní přesun sil a vojenské techniky.
Na základně Fort Bragg, kde sídlí elitní 82. výsadková divize, prudce vzrostl počet letů vojenských transportních letadel. Obdobná situace panuje na Fort Drum, domovské základně 10. horské divize. Zvýšená aktivita byla zaznamenána také u jednotek 3., 4. a 25. pěší divize.
Írán ze své strany již pohrozil razantní odpovědí na případnou americkou pozemní invazi. Ta má zahrnovat vylodění íránských sil na západním pobřeží Perského zálivu, po němž by následovalo obsazení pobřežních zařízení a pobřeží Spojených arabských emirátů a Bahrajnu.
Podívejme se blíže na vojenské plány obou stran a pokusme se zhodnotit, nakolik jsou reálně proveditelné.
Krev Zálivu
Svobodnaja Pressa se dříve zabývala možným průběhem americké pozemní operace proti Islámské republice. Tyto analýzy se z velké části potvrdily. Ukazuje se však, že plánovaná invaze bude rozsahem podstatně ambicióznější.
Washington nehodlá pouze odblokovat Hormuzský průliv — jeho cílem je převzít kontrolu nad celým Perským zálivem. V takovém případě nestačí vytvořit nárazníkovou zónu pouze v okolí Bandar Abbásu.
Neutralizovat bude nutné také další íránskou pevnost — přístav Bušehr. Síly zde dislokované zodpovídají za kontrolu severní části Zálivu, včetně námořních tras z Kuvajtu, Iráku a Saúdské Arábie. Dokud si Islámská republika tuto pozici udrží, bude námořní dopravě způsobovat vážné potíže.
Prosté vylodění však problém Bušehru nevyřeší. Na rozdíl od Bandar Abbásu leží tento přístav v nejširším místě Perského zálivu — od Kuvajtu City a saúdskoarabského přístavu Ras Chawdží ho dělí téměř 250 kilometrů.
Za takových podmínek je vrtulníkový výsadek krajně obtížný. Pro námořní výsadek by Pentagon musel do Perského zálivu přesunout obojživelnou údernou skupinu a do regionu nasadit plnohodnotnou divizi námořní pěchoty. To je v současné situaci prakticky nemožné.
Proto je pravděpodobné, že se Centrální velení (CENTCOM) omezí na obsazení ostrova Chárg. Díky své výhodné poloze tento malý ostrov umožňuje kontrolu jak samotného průlivu, tak i širšího okolí.
Za tímto účelem bude nutné na ostrově rozmístit raketomety HIMARS a systémy protivzdušné obrany Patriot a vybudovat vrtulníkové přistávací plochy.
Pentagon a CENTCOM pravděpodobně provedou obsazení Bandar Abbásu ve dvou fázích. V první bude vytvořeno předmostí na ostrově Kešm — ten leží v bezprostřední blízkosti přístavu a může posloužit jako odrazový můstek pro následné nasazení výsadkářů z 82. výsadkové divize a vojáků 10. horské divize.
Kešm se zároveň stane jakousi „nepotopitelnou letadlovou lodí“: americká armáda zde rozmístí zbraně dlouhého dosahu, drony a útočné i transportní vrtulníky.
Závaží v Iráku
Washington však nemůže zahájit plnohodnotnou pozemní operaci v Íránu dříve, než stabilizuje situaci v iráckém Kurdistánu. Proíránské ozbrojené skupiny tam v současnosti výrazně zatlačují kurdské a americké síly, přičemž evropské země ze země narychlo stáhly svůj vojenský personál.
Většina iráckých vládních sil zaujala vyčkávací postoj. Některé jednotky však již přešly na stranu íránských proxy sil — americké letectvo dokonce bombardovalo pozice jednoho iráckého pěšího praporu.
Za „uklidnění“ Iráku a vytlačení proíránských sil z Kurdistánu pravděpodobně ponese odpovědnost právě 10. horská divize. Může být posílena lehkou pěchotou z 25. divize a jednotkami na obrněných transportérech Stryker a bojových vozidlech Bradley z 3. a 4. pěší divize.
CENTCOM a Pentagon tak do Iráku pravděpodobně nasadí více sil než do samotné pozemní operace proti Íránu. Klíčovou otázkou zůstává reakce jednotek loajálních Bagdádu — ty si zatím udržují neutralitu. Co se však stane ve chvíli, kdy americké jednotky znovu vstoupí na irácké území?
Scénář rozsáhlé partyzánské války není příliš pravděpodobný. Realističtější je, že „vládní“ složky se přikloní k USA — na bojích se sice výrazně nepodílejí, ale americké armádě aktivně bránit nebudou.
Protiútok
Dokáže Írán invazi odrazit? A jaká protiopatření má Teherán k dispozici?
Íránská média v současnosti hojně zveřejňují záběry FPV dronů. Ty jsou přitom ve výzbroji nejen ozbrojených sil Islámské republiky a Sboru islámských revolučních gard, ale aktivně je využívají také proíránské síly v Iráku — s určitým úspěchem.
Je však důležité pochopit, že samotné FPV drony americkou invazi nezastaví. K účinné obraně je zapotřebí kombinace hustého opevnění, dělostřelecké palby a úderů bezpilotními prostředky. Právě budování takové obrany však USA systematicky maří.
Vzdušná situace nad Íránem se výrazně proměnila. Americké letectvo a palubní letouny dělají vše pro to, aby zničily existující opevnění v oblasti Bandar Abbásu a zabránily výstavbě nových. Americká letadla sice čelí nezanedbatelnému riziku, íránská protivzdušná obrana však zatím vykazuje překvapivou — a těžko vysvětlitelnou — pasivitu.
Média a mluvčí Islámské republiky opakovaně hlásí sestřelení letadel. Dosud to však fotografiemi a videi prokazatelně potvrzují pouze dva zásahy do letounů F/A-18 Hornet — a v obou případech je jejich zničení nepravděpodobné.
Existuje záběr z optoelektronického systému raketového komplexu protivzdušné obrany Izdělije 358, na němž lze identifikovat letoun Hornet. Ve chvíli, kdy raketa zasáhne, je však stroj již daleko — a vizuálně neodpovídá F/A-18. Spíše se zdá, že byl sestřelen další dron MQ-9.
Ve středu 25. března IRGC zveřejnil video odpálení střely MANPADS na letoun Hornet. Záběry však jasně dokládají, že střela americké letadlo nezasáhla — z nejasného důvodu se k ocasní části cíle přiblížila téměř vertikálně a detonovala bez efektu. Při skutečném zásahu v takové vzdálenosti by se F/A-18 okamžitě vzňal nebo by bylo patrné, že jeho motory zachvátily plameny. Místo toho letoun provedl prudký úhybný manévr a rychle se dostal mimo dosah přenosného protiletadlového systému.
Vzhledem k intenzitě amerických úderů a pasivní íránské obraně má CENTCOM reálnou šanci íránskou obranu skutečně zlomit. Při vzdušné převaze USA nebude Teherán schopen zahájit protiútok na Bandar Abbás — jeho síly budou výrazně oslabeny již při přesunu a v shromažďovacích prostorech.
Teoreticky by IRGC a íránské síly mohly ostrov Chárg zasáhnout dělostřeleckou palbou. Při americké vzdušné převaze by však dělostřelecké jednotky byly rychle neutralizovány.
Íránští protiletadloví střelci proto musí opustit pasivní přístup a aktivně vstoupit do bojových operací — vytlačit americké F-15E a F/A-18 z íránského vzdušného prostoru. Proti stealthovým letounům F-22 a F-35 to bude nesrovnatelně obtížnější. CENTCOM jich však v regionu nemá dostatek, a proto nemohou provádět údery v plné intenzitě. To znamená, že tlak na obranu polevuje a íránská armáda získává prostor pro přípravu na nepřítele.
Teherán sice slíbil odpovědět na americkou invazi vyloděním na západním pobřeží Perského zálivu a převzetím kontroly nad pobřežím SAE a Bahrajnu. Toto prohlášení zní velkolepě a budí respekt. Ve skutečnosti je však takový plán předem odsouzen k rychlému a krvavému nezdaru.
Americké letectvo a palubní letouny rychle potopí plavidla přepravující íránský výsadek. Jednotkám, kterým se přesto podaří uchytit na pobřeží, bude přerušeno zásobování i ústupová cesta — zůstanou izolovány na nepřátelském území a budou zničeny nebo zajaty.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Axios / New York Times / TASS / Mikhailov,Svobodnaja Presa
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi