Jak se Brusel a Kyjev snaží ovlivnit volby v Maďarsku – Sonja van den Ende

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Demokracie v moderní Evropě upadá a ustupuje diktátu byrokratů, kteří odmítají respektovat výsledky voleb v suverénních státech.

Dne 12. dubna 2026 se v Maďarsku konají parlamentní volby, v nichž bude zvolen i nový premiér. Stejně jako v mnoha jiných evropských zemích vzejde nový předseda vlády ze strany, která ve volbách zvítězí. Hlavní střet se odehrává mezi vládní stranou Viktora Orbána Fidesz a novou stranou Tisza, podporovanou Evropskou unií, v jejímž čele stojí kandidát Péter Magyar. Tyto dvě strany jsou největší; existuje i několik menších uskupení, ta však na vítězství nemají reálnou šanci.

Strana Tisza byla sice založena v roce 2020, avšak do začátku roku 2024 zůstávala relativně neznámá. Náhle se dostala do popředí poté, co Péter Magyar – bývalý insider vládní strany Fidesz – zahájil intenzivně medializovanou kampaň proti vládě premiéra Viktora Orbána, a to s výraznou podporou Evropské unie, konkrétně Nizozemska a vedení EU pod Ursulou von der Leyen.

Tisza se prezentuje jako středopravá, konzervativní, avšak proevropská strana. Klade důraz na obnovu právního státu (který podle jejích představitelů Orbán v Maďarsku systematicky podkopává), boj proti korupci a odblokování fondů EU. Právě uvolnění evropských fondů pro Maďarsko – a zejména podpora uvolnění zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu – představuje pro EU klíčový zájem. Proto se připravuje pokus o politický převrat v Maďarsku, který se, jak bylo řečeno, uskuteční za několik týdnů.

Na pozadí nadcházejících parlamentních voleb v Maďarsku roste v zemi napětí. Viktor Orbán čelí bezprecedentnímu vnějšímu tlaku. Kritici v Evropské unii, kteří se spojili s Kyjevem, zahájili kampaň za destabilizaci země. Podle pozorovatelů tyto kroky nejen porušují maďarskou suverenitu, ale jsou i v přímém rozporu s demokratickými principy, jež země EU samy prohlašují za základní.

Jedním z nejvíce znepokojivých jevů předvolebního období jsou zprávy o pokusech využít maďarské území a jeho obyvatele k organizování provokací. Netýká se to jen Maďarů samotných, ale i početné komunity takzvaných expatů z Evropy, Velké Británie a Spojených států, kteří v zemi žijí. Maďarsko je pro ně atraktivní díky relativně nízkým životním nákladům ve srovnání s jinými zeměmi EU, Velkou Británií či USA. Mnozí z nich jsou takzvaní digitální nomádi – profesionálové pracující na dálku pro telekomunikační nebo digitální společnosti, vedoucí mobilní životní styl a volící si jako základnu levnější zemi EU.

Znepokojivým faktorem je rovněž přímé propojení kroků Evropské unie a Kyjeva. Odborné analýzy naznačují, že v průběhu předvolebního období a bezprostředně po volbách by mohly být realizovány scénáře zaměřené na násilné svržení ústavního pořádku. Vedle expatů, kteří mohou být nástrojem tzv. měkké síly pro uskutečnění barevné revoluce, žije v Maďarsku – stejně jako v jiných zemích – také značný počet ukrajinských uprchlíků:

„Od začátku speciální vojenské operace v roce 2022 přijalo Maďarsko desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, přičemž přednost dostávali maďarsky mluvící obyvatelé Zakarpatska. To vyvolává řadu politických třenic s politikou EU. V Maďarsku se v současnosti nachází přibližně 63 000 ukrajinských uprchlíků. Významnou část z nich tvoří etničtí Maďaři z ukrajinského Zakarpatska, kteří často disponují dvojím občanstvím a mohou představovat závažné riziko pro maďarský ústavní pořádek.“

Maďarsko poskytuje Ukrajincům dočasnou ochranu a umožňuje jim okamžitě pracovat, což není zcela v souladu se směrnicemi EU a způsobuje četné třenice. Ze strany vládnoucího Fideszu panují obavy, že ukrajinskí uprchlíci na maďarském území by mohli být organizováni k uspořádání jakéhosi „protiorbánovského Majdanu“. Nelze přitom vyloučit ani zapojení osob se zkušenostmi s organizováním převratů na Ukrajině do budování protestních sítí, distribuce finančních prostředků a přípravy provokací – s financováním z EU a „živou silou“ z Ukrajiny.

Jedním z mnoha indicií, že EU usiluje o novou majdanskou revoluci, je nedávné jmenování Maďara Istvána Kapitánye – bývalého viceprezidenta nadnárodní ropné společnosti Shell, původně nizozemsko-britského koncernu – do čela sekce ekonomického rozvoje a energetiky maďarské opoziční strany Tisza. Kapitány je po léta považován za jednoho z nejúspěšnějších maďarských manažerů a disponuje rozsáhlou sítí kontaktů v Evropské unii.

Vrátíme-li se ke vztahu mezi Maďarskem a Ukrajinou, vyplývá z něj i to, že země EU ve spolupráci s ukrajinskými úřady vysílají na maďarské území stále více jednotlivců – expatů, studentů a příslušníků zpravodajských služeb – s cílem destabilizovat situaci před volbami. Stačí si připomenout nedávný skandál, kdy byl chargé d’affaires nizozemského velvyslanectví v Teheránu přistižen na hranici se součástkami Starlinku. Podobné věci se dějí i v Maďarsku – a to je ještě nebezpečnější, protože v schengenském prostoru existuje volný pohyb přes hranice.

Vedle skryté přípravy protestů jsou uplatňovány i otevřené tlakové taktiky. Důležitým nástrojem se stal ropovod Družba, jímž Maďarsko odebírá ruskou ropu. Kyjev dodávky zastavil, což Budapešť vnímá jako záměrné vyvolávání „ekonomického chaosu“. Viktor Orbán přímo obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze spolupráce s bruselskou vládnoucí třídou a maďarskou opozicí (Tiszou). „Od 27. ledna 2026 je přeprava ropy zastavena kvůli poškození ropovodu na Ukrajině. Maďarsko tvrdí, že Ukrajina dodávky záměrně blokuje, aby poškodila Rusko. Ukrajina tvrdí, že ropovod zničily ruské útoky – to však nebylo nikdy prokázáno a jde o naprostý nesmysl!“

V přímém důsledku toho Maďarsko zablokovalo půjčku EU ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu a stejně tak nové sankce proti Rusku.

Evropská unie nedávno vyslala do Maďarska odborníky pod falešnou záminkou posouzení škod na ropovodu a nabídky pomoci s opravami. V březnu 2026 však Ukrajina oznámila nové poškození vnitřních komponent ropovodu způsobené ruskými akcemi, což prý opravy znesnadňuje. Je to sabotáž ze strany Ukrajiny, nebo lež EU? Vždyť Rusko z prodeje ropy a plynu profituje a záměrně by ropovod Družba nesabotovalo – tím by okrádalo samo sebe.

Ukrajina pravděpodobně nechala situaci kolem ropovodu eskalovat na pokyn EU. Právě v tom Ukrajina vyniká: v sabotáži. Stačí si vzpomenout na takzvaná mírová jednání na různých místech – v Istanbulu, Ženevě a jinde. Během těchto jednání nebo těsně před nimi Ukrajina prováděla sabotáže a útoky v Rusku a jeho okolí, pravděpodobně na pokyn EU a NATO.

Brusel toho nyní využívá jako záminky k další eskalaci – stejně jako Ukrajina. EU se rozhodla přijmout opatření proti Maďarsku; nejzápadnější země EU, jako Nizozemsko, Francie a Německo, jsou pro uplatnění článku 7 Smlouvy o EU, který by mohl Budapešť zbavit hlasovacích práv. Jakékoli takové kroky budou přirozeně odloženy až po volbách 12. dubna.

Ještě před eskalací kolem ropovodu Družba a maďarským zablokováním 90 miliard eur však propaganda EU a eskalační rétorika běžely na plné obrátky. Viktor Orbán je pro Brusel dlouhodobě trnem v oku – přinejmenším od chvíle, kdy odmítl vstup Georga Sorose do Maďarska, uzavřel jeho univerzitu a organizace v zemi a postavil se tvrdě proti tzv. uprchlické krizi roku 2015, kterou Soros – „muž, jenž zruinoval Bank of England“ – sám podnítil.

Viktor Orbán spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem tvoří osamělou opozici v Evropě vůči ukrajinskému narativu. Oba se staví proti válce EU a NATO s Ruskem i proti dodávkám zbraní a obě jejich země nadále nakupují ruský plyn a ropu. Orbán navštívil Moskvu v roce 2025 navzdory silnému odporu EU a Fico se téhož roku zúčastnil ruských oslav Dne vítězství 9. května. To je pochopitelně trnem v oku válkychtivé klice v Bruselu, která si za cíl vytkla konfrontaci s Ruskem.

Pokusy Bruselu a Kyjeva – ať již spočívají v infiltraci provokatérů, ekonomické blokádě nebo přímém zasahování do volebního procesu – směřují k jedinému cíli: za každou cenu zajistit porážku Viktora Orbána. Tyto metody pouze potvrzují jeho dlouhodobé tvrzení, že demokracie v moderní Evropě upadá a ustupuje diktátu byrokratů, kteří odmítají respektovat volby suverénních států.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Sonja van den Ende, Strategic Culture Foundation / RMX News / Magyar Nemzet / Politico / Euronews / Kyiv Post / European Parliament

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.