Itálie si ponechá uhelné elektrárny v provozu dalších deset let, spoléhají na ně stále více i ostatní země

Mnohé země se však rozhodly zbavit uhelných elektráren mnohem dřív, než v původně stanovený termín. K těmto zemím patřila také Itálie, která měla ukončit provoz všech uhelných elektráren nejpozději v roce 2025.

Termín byl později posunut na rok 2028 a nyní se má vyřazování uhelných elektráren odložit o dalších 10 let. Itálie tak následuje trend mnoha dalších zemí (nejen v Evropě), které reagují na situaci na Blízkém východě.

Například Jižní Korea, kde již v souvislosti se situací na Blízkém východě přijali drastická opatření jako zákaz soukromých cest osobními auty, se rozhodla, že uhlí zachová.

Trend je tedy patrný: v mnoha zemích otáčí a vrací se k uhlí. To v situaci, kdy jsme u nás nedávno zavřeli poslední uhelný důl a uhelné elektrárny mají být uzavřeny dokonce ještě před termínem stanoveným Bruselem.

Itálie odložila svůj plán na uzavření svých uhelných elektráren o více než deset let, protože válka s Íránem zvyšuje ceny ropy a plynu a země po celém světě se vracejí k uhlí.

V rámci významného obratu bude země nyní až do roku 2038 nadále spalovat uhlí v nejméně jedné, ale možná až třech elektrárnách.

Italský krok přichází v době, kdy se země po celém světě, včetně Japonska, Jižní Koreje a Německa,  vracejí k uhlí, aby zmírnily spirálovitě se rozvíjející energetickou krizi.

Itálie plánovala být jednou z prvních zemí v kontinentální Evropě, která postupně ukončí používání uhlí, s termínem do roku 2025, kdy měla uzavřít všechny své uhelné elektrárny a nahradit je plynovými.

Po sobě jdoucí italské vlády od přelomu století vyřadily z provozu 5 810 megawattů (MW) uhelných elektráren.

Podle Mezinárodní energetické agentury, kdy loni byly v provozu pouze tři elektrárny, se uhlí na celkovém energetickém mixu země podílelo méně než 2 %. Drtivá většina elektřiny pocházela z ropy a plynu.

Italská premiérka Giorgia Meloni před dvěma lety zmírnila postupné vyřazování uhlí z provozu s tím, že technické problémy znamenají, že uhelná elektrárna Sulcis na ostrově Sardinie bude muset zůstat v provozu až do roku 2028.

Vláda se poté rozhodla zakonzervovat poslední zbývající italské elektrárny na pevnině s celkovou kapacitou 3 960 MW, místo aby je úplně uzavřela.

Aby je však vláda mohla znovu zapnout, musela by EU požádat o nová povolení ke spalování uhlí. Bude se také muset rozhodnout, zda obě elektrárny využije jako „studené rezervy,“ které se zapínají pouze v případě potřeby nebo zda přistoupí k úplnému restartování.

Italský krok znamená, že devět z 30 evropských zemí, které využívají nebo využívaly uhelnou energii, má nyní podle webových stránek Beyond Fossil Fuels termín pro postupné vyřazení z provozu po roce 2030.

Dalších devět má stále termín před rokem 2030, stejně jako dříve Itálie, zatímco šest si žádný cíl nestanovilo.

Británie patří mezi půl tuctu zemí, které již uzavřely  všechny své uhelné elektrárny, poslední z nich byly uzavřeny v roce 2024.

Německá vláda, která má cíl do roku 2038, připravila zákon, který by mohl v případě přetrvávající krize znovu uvést do provozu rezervní uhelnou kapacitu 6,5 gigawattů.

„Možná budeme muset udržet naše uhelné elektrárny v provozu déle,“ řekl minulý týden německý kancléř Friedrich Merz. „Nejsem připraven riskovat s jádrem našich energetických dodávek jen proto, že jsme se před lety dohodli na nějakých termínech.“