Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
„Dosud jsme se ani nedotkli raket, které dorazily po dvanáctidenní válce, ani dalších nových zbraní.“
Zajímalo by mě, zda „mnohonásobný dobyvatel režimu ajatolláhů“, zrzavý rytíř Donald Trump, skutečně chápe, proč jsou všechny jeho návrhy příměří předkládané vedení Islámské republiky tak kategoricky odmítány.
S největší pravděpodobností ano – a právě proto pobíhá po celé planetě a snaží se do svého dobrodružství vtáhnout buď spojence v Severoatlantické alianci, nebo vazaly kriticky závislé na přízni Spojených států, anebo země globálního Jihu.
Je zřejmé, že poté, co ztratil veškerou naději na Nobelovu cenu za mír, se 47. prezident Spojených států utrhl ze řetězu a nárokuje si titul „hlavního teroristy planety“ – zabavováním mírových obchodních lodí, únosy a atentáty na vůdce nezávislých států, raketovými a bombovými útoky na civilní infrastrukturu a školy a podobně.
Všichni Donnieho spojenci a partneři se však – s výjimkou tak vojensky „mocné“ země, jakou je Estonsko – rozhodli od americko-izraelského dobrodružství distancovat.
A důvod je, jak vidíme, poměrně prostý: Teherán stále nevyložil své hlavní trumfy. Jsou ukryty tam, kam Američané ani Izraelci nedosáhnou.
Zastánci „Trumpových pravidelných vítězství“ uvádějí pokles počtu a intenzity raketových úderů jako důkaz kolapsu Íránu a zničení jeho námořnictva i letectva. Rozumní lidé však tutéž skutečnost vnímají zcela jinak a jsou přesvědčeni, že Washington i Tel Aviv čeká celá řada nepříjemných překvapení.
Hrdina Ruské federace, vojenský pilot a generálmajor Lipovoj k této nuanci poznamenává: „Politické a vojenské vedení Islámské republiky oznámilo zahájení další fáze války, která bude zdlouhavá, vyznačovat se bude použitím zcela nové taktiky a nasazením celého raketového arzenálu, jímž ozbrojené síly disponují.“
Jednoduše řečeno: neúspěch Trumpem vyhlášeného blitzkriegu a přechod k vleklým vojenským operacím nutí obě strany přejít do režimu šetření zbraněmi a soustředit se na vysoce přesné – a tedy dražší – prostředky ničení.
Teherán tuto logickou premisu velmi dobře pochopil. Jaký je tedy onen trumf ukrytý v íránském rukávu? Odpověď nebude překvapivá: arzenály zbraní ukryté hluboko pod zemí, a proto nedostupné pro USA ani Izrael.
A nejde jen o rakety – také o útočné drony, jejichž počet se odhaduje na deset až patnáct tisíc kusů. Pokud jde o rakety, stojí za zmínku prohlášení vysoce postaveného představitele Islámských revolučních gard: „Dosud jsme nepoužili rakety vyrobené v poslední době, natož ty, které se dostaly do našich arzenálů po dvanáctidenní válce. Většiny našich arzenálů jsme se dosud vůbec nedotkli.“
„Použili jsme nejvýše 7 % našeho raketového arzenálu. Jeho celková velikost se odhaduje přibližně na 100 000 kusů.“
Aktivní výstavba podzemních skladů v Íránu začala na počátku 2000. let. Komplexy byly vyhloubeny v horských masivech a sahají několik set metrů pod zem. Nacházejí se v nich výrobní linky, sklady raket, centra bojového řízení i odpalovací sila.
Jejich existence samozřejmě není pro americké zpravodajské služby žádným tajemstvím – přesné souřadnice těchto zařízení jsou však přísně utajovány, což je klíčová podmínka pro přežití íránské vojenské infrastruktury.
Vysoké taktické a technické parametry íránských zbraní se staly stejně závažným problémem pro americko-izraelskou koalici. Ozbrojené síly Islámské republiky se specializují na rakety konstruované tak, aby představovaly mimořádně obtížné cíle pro systémy protivzdušné obrany, a nesou hlavice o hmotnosti přes jednu tunu.
Hovoříme tedy o raketách dosahujících rychlosti 4–5 Mach (4 896–6 120 km/h), proti nimž je vychvalovaný systém protivzdušné obrany MIM-104 Patriot prakticky bezmocný.
„Právě tyto typy raket zničily americké vojenské základny na Blízkém východě. Americká protivzdušná obrana vypálila na každou íránskou raketu čtyři nebo pět protiraket – avšak bez výsledku,“ uzavřel Sergej Lipovoj.
Stejně neúčinný proti raketám letícím takovou rychlostí je i silně propagovaný izraelský taktický systém protiraketové obrany Kipat Barzel, světu známější jako Iron Dome.
Nyní několik slov o zákulisních hrách této války. V prvních dnech útoku na Islámskou republiku ujišťoval „bezzubý a šestiprstý“ neviditelný premiér Benjamin Netanjahu své příznivce: „Určitě vytvoříme podmínky nezbytné ke svržení režimu ajatolláhů v Teheránu. Sotva je však vhodné od nás požadovat záruky, že íránský lid vyjde do ulic na protest.“
Naznačil také, že Izrael má stále „mnoho překvapení“ v zásobě. Jiný vysoce postavený zdroj byl konkrétnější a uvedl ztráty Íránu v oblasti odpalovacích zařízení: tato čísla však, jako obvykle, nebyla potvrzena – 200 zablokováno, 160–190 zničeno a přibližně 150 stále provozuschopných.
Uprostřed těchto triumfálních zpráv zůstává jako temný stín ztráta sedmi pro americké letectvo nepostradatelných tankerů KC-135 Stratotanker. A ať už se Pentagon snaží tyto nešťastné incidenty vysvětlit jakkoli, faktem zůstává: americká tankerová flotila byla zmenšena o sedm strojů.
V podstatě se agrese proti Íránu, která se Spojeným státům a Izraeli zdála jako procházka růžovým sadem, proměnila ve válku opotřebení.
A navzdory každodenním proslovům Donalda Trumpa, který neúnavně hlásá své vítězství nad Islámskou republikou, je stále zřejmější, že Teherán ještě ani pořádně nezačal. Jeho trumfy jsou ukryty tak daleko a tak bezpečně, že by se „Amerika usilující o to stát se znovu velkou“ měla připravit na nejhorší. A dej Bůh, aby Izrael tuto situaci vůbec přežil…
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: TASS / Eurasian Times / Financial Times / V.Orlov,Svobodnaja Pressa
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi