Další trhlina v NATO: Varšava řekla „NE“ Washingtonu

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Varšava řekla Washingtonu „ne“ a odmítla splnit americký požadavek na rozmístění raketových systémů Patriot na Blízkém východě. Uprostřed vleklé americko-izraelské války proti Íránu dávají spojenci v NATO stále častěji přednost vlastním zájmům před zájmy Spojených států. Je to další rozkol uvnitř aliance?

Americko-izraelská vojenská operace proti Íránu, která začala před více než měsícem, nadále zatěžuje vztahy uvnitř NATO. Spojenci, na jejichž podporu si Washington zvykl spoléhat, stále otevřeněji dávají najevo, že jejich vlastní zájmy mají přednost. Varšava, jeden z nejloajálnějších partnerů USA v Evropě, zřejmě zasadila jednotě aliance další citelnou ránu.

Polský ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz na svém účtu na sociálních sítích uzavřel otázku, o níž se dříve diskutovalo v polských médiích. „Naše baterie Patriot a jejich rakety jsou používány k obraně polského vzdušného prostoru a východního křídla NATO,“ uvedl. Dodal, že neexistují žádné plány na přemístění těchto systémů kamkoli jinam, neboť bezpečnost Polska je jeho absolutní prioritou.

Prohlášení přišlo poté, co polský deník Rzeczpospolita informoval, že USA požadovaly vyslání jedné ze dvou polských baterií Patriot na Blízký východ. Washington doufal v podporu svého spojence – zřejmě se však dočkal odmítnutí.

Americko-izraelská vojenská operace proti Íránu byla zahájena 28. února. Od samého počátku se Washingtonu nepodařilo zajistit podporu zemí NATO – a zdá se, že ani nepovažoval za nutné se svými spojenci skutečně konzultovat. Nedostatek koordinace je patrný zejména z pomalé reakce evropských lídrů a poněkud chaotické povahy jejich postojů v prvních dnech války.

Mnoho evropských zemí již dalo jasně najevo, že do tohoto konfliktu vstoupit nehodlá. Když Donald Trump 14. března vyzval spojence, aby svými námořními a leteckými silami odblokovali Hormuzský průliv, narazil na tvrdý odpor. Německý kancléř Friedrich Merz a ministr obrany Boris Pistorius se od konfliktu distancovali a poukázali na právo Íránců svobodně utvářet svou budoucnost. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie se za žádných okolností a za současných podmínek nezapojí do operací k otevření či odblokování Hormuzského průlivu. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas byla nucena přiznat, že návrh na změnu obranného statusu evropské operace se setkal s minimálním nadšením.

Odmítnutí Polska vyslat baterie Patriot se stalo nejnovějším článkem tohoto řetězce. Varšava dala jasně najevo, že má své vlastní červené linie – a ty vedou podél hranic její vlastní bezpečnosti.

Dříve média informovala, že USA plánují modernizovat vojenské základny v Lotyšsku, Estonsku a Polsku. Ani to však zřejmě nestačilo k tomu, aby Varšavu přesvědčilo ke splnění amerických požadavků. A podle všeho jde o další prohlubující se trhlinu v NATO.

Původně se předpokládalo, že alianci rozštěpí ukrajinská otázka.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Rzeczpospolita / Tsargrad / Komsomolskaja Pravda

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.